Sjezd Saslong, 1. část

Saslong (od slova Saslonch, ladinského názvu vrcholku Langkofel) je sjezdovka v italském údolí Val Gardena v Jižním Tyrolsku. Místo je známé především závodem ve sjezdu mužů v rámci akcí Světového poháru v alpském lyžování.

Trať vede od stanice lanovky Ciampinoi (2.249 m) pod vrcholkem Langkofel (italsky SassoLungo) dolů do údolí. Cíl se nachází v blízkosti místního centra střediska Santa Cristina Valgardena (1.410 m). Sjezd patří k lyžařskému "kolotoči" Gardena Ronda, díky připojení lanovky Gardena Ronda Express.

Historie

Sjezdovka byla poprvé "naostro" využita v roce 1969, v té době představovala zcela nový typ sjezdovky pro disciplínu sjezd mužů. Do té doby bývalo na klasických sjezdovkách plno boulí, děr, skal a jiných překážek. Vyžadovalo to opravdu hodně odvahy, protože tu bylo skryto obrovské riziko.

Saslong měl naopak spočívat vysloveně na technice jednotlivých sjezdařů a představoval tudíž mnohem bezpečnější závodní trať. Od roku 1969 se stal závod ve sjezdu mužů na tomto svahu nedílnou součástí Světového poháru v alpském lyžování. Při mistrovství světa v roce 1970 se tu stal mistrem světa ve sjezdu Bernhard Russi.

Zvláštním rysem těchto závodů byl velký počet skvělých výsledků závodníků s vysokými startovními čísly, jako bylo např. senzační vítězství Markuse Fosera z Lichtenštejnska v roce 1993.

Stalo se tak proto, že s přibývající délkou závodů za vrcholkem Langkofel stoupalo slunce a trať pak byla díky slunečním paprskům, a to zejména v horní části, znatelně rychlejší. Díky posunutí začátku startu byla tato výhoda "smazána" a byly vytvořeny zhruba stejné podmínky pro všechny startující závodníky.

Trať

Po startu vede sjezdová trať otevřeným terénem a klade nároky hlavně na to, jak dobře mají jednotliví sjezdaři namazány lyže a na jejich lyžařské vybavení. Pak následuje "Malá zeď," nejstrmější část trati a hned za ní pak velký skok přes "Velkou zeď".

Přibližně v polovině trati se nachází ten bezpochyby nejdůležitější úsek celého lyžařského závodu, tzv. Velbloudí hrb. Původně se mu říkalo "Klokaní skok" a skládá se ze tří hrbolů. Zatímco ta první boule není až zas tak velký problém, další dva "hrby" na sebe bezprostředně navazují a představují skutečně náročné skoky.